Nová Paka

V Podkrkonoší leží  mezi význačnými turistickými místy jakými jsou Krkonoše a Český ráj. Nemyslete si ovšem, že jí to nějakými způsobem vadí. Je to prostě koketka, která může navazovat vztahy s Podzvičinskem  i Lázněmi  Bělohrad. Ke své svébytnosti má oprávněně několik důvodů. Pravda, Paka je  trochu nefotogenická, nejde ji vlastně celkově vyfografovat, leží si jen tak mezi Staropackými  horami a Pošmistrovým kopcem. Těmto  návrším se odedávna říkalo „ Novopacký oblouk, nebo podkova“. Odděloval povodí Cidliny a Jizery. Nejstarší obyvatelé, kteří do těchto míst od jihu přišli, uviděli údolí pakl nebo opačné, než byli zvyklí ve svém rodišti vídat. Prostě chodili „Na Paky“, stranu protější. Moc to asi naší Pace Mladé nevadilo, ví o sobě své a má sebedůvěru.

Nová Paka vznikla podle nejstarších dochovaných zmínek v  roce 1357 v místech, kde se   Brdský potok vléval do většího potoka Rokyty (dnes je tohle místo u náměstí pod  kostelem zakryto.) Od té doby byla po dlouhá staletí Paka Mladá poddanským městem panství Kumburského. Když už jsme u  hradu Kumburk, tak si musíme   připomenout historii hradu. Mezi jeho majitele patřily tak slavné rody jako Vartenberkové, Krušinové, Berkové, Smiřičtí, ba i Albrecht z Valdštejna. Byl to původně strážní hrad při zemské slezské stezce, která vedla z Prahy do Vratislavi . K hradu patří krásný příběh o písni „Známť já jeden krásný zámek nedaleko Jičína“. Na tomhle hradu prý byla jedenáct let vězněna Eliška Smiřická   protože milovala prostého kováře Jiříka Vágnera z Hodkovi. Prý byli přistiženi v choulostivé chvíli v Kostelci nad Černými lesy. V lidovém podání se tento příběh podle Miroslava Ivanova poněkud změnil a má prý tady být podkladem pro píseň „Známť já jeden krásný zámek nedaleko Jičína“. Z Elišky se pak v pověstech stala „Meluzína „ a kvílí si  na Kumburce dodnes. Jiřík se měnil  z kováře na pasáčka a hrad se v písni změnil v zámek. Co pak dělal Jiří nevíme, ale  hrad byl v roce 1658 zbořen na příkaz císaře Ferdinanda III. Kumburk obdivovalo mnoho  slavných lidí. Mezi jeho návštěvníky patřil v roce 1834 i Karel  Hynek Mácha. Z Nové Paky vede ke Kumburku známá Máchova stezka, kterou  milují turisté všeho druhu. Máchovou stezkou se vrátíme do našeho údolí. Víme, že nejstarší písemná zmínka o existenci Nové Paky pochází z roku 1357. V roce 1454 král Ladislav udělil městu erb s šikmo položeným výsekem routového věnce. Pro město daleko důležitějšími událostmi bylo právo pořádání výročních trhů. Nejstarší pochází z roku 1478 a pro město znamenalo s pozdějšími poutěmi veliký ekonomický přínos. „Měšťané v Nové Pace  byli vlastně vždy malozemědělci, kteří z „drápališť“ vpravdě vydobývali něco málo úrody. Snad každý byl zároveň řemeslníkem nebo obchodníkem. Pro Novou Paku bylo nejtypičtějším řemeslem  „šeucování“, hrnčířství, pernikářství, ale především tkalcovaní, barvířství, modrotisk a punčochářství. Pro město, které bylo vlastně celé z dřevěných staveb, znamenal největší nebezpečí oheň. Kronika zaznamenává největší požáry v létech 1563, 1643, 1666, 1710, 1827, 1844 …. Nebylo to ovšem jenom požáry, ale i povodně a pustošící vojska, která znamenala zhoršení poměrům. Nejhorší stav nastal v letech 1772 – 1772, kdy byla veliká neúroda. Od jisté smrti hladem obyvatele Podkrkonoší zachránily brambory, které pěstovali pauláni v místním klášteře. Na život města měl právě velký vliv  paulánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě místní pověsti o nalezení  zázračné sošky Panny Marie v nedalekých zlatých dolech v nedaleké Stupné  byl  podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha realizován plán na stavbu kláštera  a klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl  dostavěn v roce 1701 a kostel  byl poprvé vysvěcen v roce 1724. Klášter měl ohromný vliv na obyvatele města. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem tisíce poutníků, kteří město povznesli i ekonomicky. Mocný vliv měla ovšem klášterní huť i na architekturu města. Začaly být stavěny první kamenné stavby, které měly vliv i na dosavadní roubenou architekturu. Vliv klášterního kostela na život města je nepopíratelný a snad proto se může Nová  Paka chlubit množstvím výtvarných umělců, kteří z Nové Paky pocházejí.

„Novopacko-tajemný klíč od Podkrkonoší“, jako východní brána do „Geoparku Český ráj“…

„Každé místo je čímsi jedinečné, vždyť není stejných míst… ale některá místa mají prazvláštní signum…“

www.munovapaka.cz

podatelna@munovapaka.cz